Gerontclub? To už tu přece jednou bylo! Docela pěkný blog o běžeckých zážitcích několika jedinců, hrdě startujících pod hlavičkou tohoto sdružení stále visí kdesi v kyberprostoru. Psával tam takový třeskutě vtipný úředník ve velmi nebezpečném věku, nutno ale přiznat, že jeho příspěvky neztratily ani po letech slušnou literární úroveň. Také taková slečna, prý stará a nevtipná, tam má mnoho podařených příspěvků. Postupem času se přidala i stárnoucí lékárnice, která původně byla podlým mladším bratrem přihlášena bez jejího vědomí na pražský půlmaratón, ten zaběhla a v běhu našla nakonec zalíbení. I jiní přispívali, komentovali a sympatizovali. Čas se zastavit nedá a mnoho věcí se změnilo. Blog se pomalu stal jen archivem vzpomínek.
Pak se ale objevil inženýr, který vstal od počítače a modelů letadel, po cestě poztrácel asi čtvrt metráku sádla a začal sportovat, do jisté míry inspirován onou výše uvedenou lékárnicí, která tak tvoří spojující článek mezi starou a novou sekcí Gerontclubu. Oba zmínění začali vyhledávat různé sportovní akce, převážně ve dvojici, protože to je v tomto věku jistější. Více očí více vidí, pokud se má jeden tendenci ztratit, druhý má šanci to napravit. Občas si přibrali i nějaké mladé jedince, aby je na cestě pohlídali. Zážitky se hromadily, rostla potřeba je sdělit světu. A co v takovém případě udělá inženýr? Vytvoří webové stránky! A doména www.gerontclub.cz byla volná!
Co na závěr dodat? Přeji si, aby na novém webu stále přibývaly příspěvky o dalších a dalších zážitcích, aby zdraví sloužilo a nadšení nevyhaslo. Doufám, že staří i noví členové Gerontclubu se budou ještě dlouho potkávat na závodech i při následných hodnoceních v oblíbených restauracích.
Ať žije Gerontclub!